SOUČASNÝ PROVOZ MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY



V současné době je oběžné kolo (obr. 10) vyřazené Francisovy turbíny včetně dvou rozváděcích lopatek vystaveno u MVE. V normálním provozu není vidět, protože pracuje pod podlahou strojovny, v tzv. kašně. Tam vtéká voda po otevření stavidla náhonu, do kterého přivádí vodu pevný jez (obr. 11), zřízený napříč řekou nad mlýnem. Voda prochází přes česlice (obr. 12), kde se zbavuje hrubých nečistot, potom se rozváděcími lopatkami nasměruje na lopatky rotoru turbíny. Kruhovým otvorem v rotoru voda teče do tzv. sifonu (savky), z něhož vytéká do odpadního kanálu. Rotor je hřídelí spojen s palečným kolem. Spodní ložisko hřídele je mazáno vodou, horní olejem z mazniček. V palečném kole (obr. 14) jsou otvory pro palce (obr. 13). Zajímavostí je, že se vyrábějí zásadně z habrového dřeva (jiný materiál se neosvědčil) a mažou se směsí škvařeného loje, vločkového grafitu, jádrového mýdla, včelího vosku a řepkového oleje, tak jako za starých časů. Pohyb kola se přenáší přes pastorek, hřídel, setrvačník a řemen na generátor. Výkon generátoru odpovídá výkonu turbíny.

Obr. 9: Povodeň v srpnu 2002

Obr. 10: U oběžného kola vyřazené turbíny současný majitel MVE, Ing. Petr Čech

Obr. 11: Pevný jez napříč Berounkou

Obr. 12: Česlice

Klapot strojů v elektrárně nás vrátí do minulosti.  Původní Francisovy turbíny nahradily Kaplanovy turbíny, které zde pracují s asynchronními generátory. Dnešní generátory jsou elektrickou sítí regulovány automaticky. Francisova turbína byla na přelomu 19. a 20. století nejrozšířenější mezi přetlakovými vodními motory. Vyznačuje se však nízkými specifickými otáčkami. V roce 1913 byla překonána vynálezem rychloběžné Kaplanovy turbíny se systémem natáčení lopatek, umožňujícím přizpůsobení se kolísání průtočného množství vody. Mohly tak být zužitkovány vodní síly s větším průtokem při malém spádu. Šlovické turbíny byly vyrobeny firmou, která se proslavila pod názvem Českomoravská Kolben Daněk (ČKD). První smlouvy na dodávku turbín a další technologie jsou vystaveny v elektroskanzenu.

Současný výkon MVE je 300 kW, podle průtoku vody. Elektrický proud je dodáván správě místní rozvodové soustavy, která je povinna ho vykupovat. Ukládá jí to zákon o obnovitelných zdrojích. Tento ekologicky vyrobený proud je dodáván do elektrické rozvodné sítě. Přímo v objektu se uplatní i při výrobě biopreparátů, která probíhá v patře bývalé mlýnice. Jedná se o další ekologickou aktivitu ve mlýně. Tzv. chytrá houba se využívá k léčbě lidí a živočichů, k ochraně rostlin a k asanaci vlhkých budov. Její účinky můžeme přirovnat k penicilinu, který je rovněž plísní a svým působením hubí choroboplodné bakterie.

MVE šetří životní prostředí a svým ekonomickým a zároveň ekologickým provozem zajišťuje potřebné množství vody pro zachování života ryb a ostatních živočichů v podjezí i v kanále pod elektrárnou. Po celá staletí se zde žije v souladu s přírodou. Zbývá dodat, že čas od času se objeví plány na stavbu velké přečerpávací přehrady u Křivoklátu. V tom případě by mlýn s elektrárnou skončil hluboko pod hladinou jezera a historie unikátní technické památky by byla navždy ukončena.

Obr. 13: Habrové palce

Obr. 14: Převodové kolo s dřevěnými palci

Obr. 15: Setrvačníkové kolo s řemenovým pohonem

Obr. 16: Pohled do strojovny